Jako virus se v oblasti počítačové bezpečnosti označuje program, který se dokáže šířit bez vědomí uživatele. Pro množení se vkládá do jiných spustitelných souborů či dokumentů. Takový program se tedy chová obdobně jako biologický virus, který se šíří vkládáním svého kódu do živých buněk. V souladu s touto analogií se někdy procesu šíření viru říká nakažení či infekce a napadenému souboru hostitel. Viry jsou jen jedním z druhů tzv. malwaru, zákeřného softwaru. V obecném smyslu se jako viry (nesprávně) označují i např. červi a jiné druhy malwaru.

Jak ochránit počítač před virem:

• Firewall - anglické slůvko firewall sice může znít poněkud odborně, avšak nejde o nic víc než o specifický počítačový program, který je naprosto nezbytnou ochranou před útoky z internetu. Velmi jednoduše řečeno, firewall hlídá různé vchody do vašeho počítače a také rozhoduje, "koho" nebo "co" do vašeho systému pustí, a též jaké informace z určitých programů mohou ze systému odcházet.

• Antivirus - je dalším z programů, které by na počítači neměly chybět: slouží k ochraně počítače před různými virovými a obecně malwarovými nákazami. Jednoduchý integrovaný antivirus se dostal až do Windows 8, jinak na výběr uživatelé mají spoustu komerčních antivirů včetně těch zdarma.
• Antispyware -tím se tedy dostáváme k antispyware, třídě programů, jež chrání zejména před záškodnickým softwarem, který sleduje to, co na počítači děláte, jak se chováte na webu, zkrátka který monitoruje vaší aktivitu a sbírá citlivá data. 

Druhy virů: 

Podle hostitele

Podle toho, prostřednictvím jakých hostitelů se virus šíří, je možné je dělit na několik druhů. Základními typy hostitelů jsou:

• Spustitelné soubory - COM a EXE programy v prostředí DOSu, EXE soubory v Microsoft Windows, ELF soubory v UNIXu atd.
• Boot sektory disket a diskových oddílů.
• Master boot sektor (MBR) pevného disku.
• Dávkové soubory a skripty - BAT v DOSu, shellové skripty na UNIXu.
• Dokumenty, které mohou obsahovat makra - např. dokumenty programů Microsoft Office.
• Specializované skripty některých konkrétních aplikací.

Podle způsobu činnosti

Podle různých aspektů způsobu činnosti se některé viry označují specializovanými termíny:

(ne)rezidentní viry

Virus se může šířit dvěma základními způsoby: buď se ve chvíli spuštění hostitele (tzn. ve chvíli, kdy se při spouštění hostitele spustí kód viru) rozšíří do nalezených nenakažených souborů, nebo se pouze uloží do operační paměti počítače, ve které zůstane až do doby vypnutí počítače, a mezitím infikuje soubory (nebo např. diskety), se kterými uživatel pracuje.

První typ se označuje jako nerezidentní vir, druhý jako rezidentní vir (v DOSu viz TSR).

Stealth viry

Stealth viry se snaží zamaskovat svou přítomnost v souboru tím, že se zachytí na přerušení, kudy prochází veškeré požadavky na čtení dat ze souboru (tedy i požadavky antiviru). Virus si pak kontroluje, zda se požadavek týká i infikovaného souboru, v tomto případě pak vrátí aplikaci data původního neinfikovaného souboru. Poměrně rychle se ale na tento způsob maskování objevila obrana - antivirus si buď kontroluje, zda není adresa přerušení přepsána, případně na čtení používá přímo služby diskového řadiče. Tato technika krytí se převážně týkala operačního systému MS-DOS, pro modernější operační systémy je nutno použít složitějších rootkitů (maskovacích zařízení).

Makro viry

Jedná se o makra, která jsou schopna se kopírovat z dokumentu do dokumentu, případně i ovládat systém. Šíří se v dokumentech kancelářských balíků. V dnešní době se tyto viry příliš nevyskytují, jelikož balíky již mají ochranu proti neautorizovanému spuštění maker.

Ransomware

Ransomware je druh škodlivého programu, který blokuje počítačový systém nebo šifruje data v něm zapsaná, a pak požaduje od oběti výkupné za obnovení přístupu. Některé formy ransomware šifrují soubory na pevném disku (kryptovirální vydírání), jiné jen zamknou systém a výhrůžnou zprávou se snaží donutit uživatele k zaplacení.

Zpočátku byl populární pouze v Rusku, ale jeho mezinárodní rozšíření roste; v červnu 2012 poskytovatel zabezpečení McAfee vydal zprávu, že nasbíral přes 250 000 unikátních vzorků ransomware. Pouze za první čtvrtletí 2013 se toto číslo zdvojnásobilo oproti roku 2012.

Nevyžádané reklamní e-maily, SMS, nebo zprávy na messengeru spojuje jediné slovo - spam.

Spam je jakákoliv forma nevyžádané hromadné digitální komunikace. Nejčastěji má podobu e-mailové zprávy, setkat se s ním ale můžeme i v SMS zprávách nebo na sociálních médiích. I když je rozesílání spamu ve většině států nelegální, zabránit jeho šíření je téměř nemožné.

K rozesílání nevyžádaných zpráv se totiž obvykle používají infikované počítače spojené do botnetové sítě, které jsou pod plnou kontrolou útočníka. Dohledání konkrétního viníka je proto velmi komplikovaný proces. Mezi spam se někdy řadí i tzv. řetězové zprávy a hoaxy, které se od spamu většinou liší hlavně motivací odesílatele a formou rozesílky.

 Kyberšikana (kybernetická - počítačová šikana, angl. cyberbullying) je druh šikany využívající informační a komunikační technologie (počítače, tablety, mobilní telefony, sociální sítě, emaily apod.) k ublížení druhému (vydírání, ubližování, ztrapňování, obtěžování, ohrožování, zastrašování apod.). Aktéry kyberšikany jsou (obdobně jako u klasické šikany). Cíl kyberšikany je tedy totožný jako u klasické šikany, ale liší se v několika aspektech. Nejlepší způsob vysvětlení spočívá v porovnání s klasickou šikanou. 

Anonymita

Útočník zpravidla vystupuje anonymně, vystupuje pod falešnými přezdívkami (nicky), vytváří jednoúčelové e-mailové schránky nebo falešné profily na sociálních sítích, a díky tomuto pocitu anonymity je posílena jeho odvaha v použití agresivnější formy útoku. Z technologického hlediska je tato anonymita však pouze vzdušným zámkem, neboť odhalení takového útočníka dnes pro Policii ČR není velkým problémem.

Profil útočníka

Ve virtuálním světě neplatí pravidla klasické šikany - nezáleží zde na věku, pohlaví, fyzické síle útočníka, sociálním postavení apod. Převládají převážně znalosti a dovednosti v užívání informačních a komunikačních technologií.

Není snadné rozeznat dopad kyberšikany na oběť

Vzhledem k tomu, že dopady kyberšikany jsou spíše v rovině psychické, je nesnadné je na oběti rozeznat nebo poznat oběť samotnou. Na rozdíl od klasické šikany u kyberšikany je o mnoho složitější vysledovat varovné signály - modřiny, potrhané a špinavé oblečení apod. Oběť se často uzavírá do sebe a přestává komunikovat s okolím, ať už ze strachu, že útočník zintenzivní své útoky, ze studu nebo strachu z nepochopení problému rodiči nebo učiteli.

Nejčastější projevy kyberšikany

Pomlouvání, urážení, zastrašování, ponižování a zesměšňování.
Pořizování audio a video záznamů, fotografií, jejich následná úprava a zveřejnění s cílem poškodit oběť
Pořizování video záznamů spojené s předem připraveným fyzický útokem.
Krádež identity a následné vystupování útočníka pod identitou oběti.
Odhalování cizích tajemství.
Vydírání pomocí informačních a komunikačních technologií.
Kyberstalking - obtěžování a pronásledování pomocí informačních a komunikačních technologií.